Vážený pane Opatrny

děkuji za Vaši reakci na můj článek. Chápu Vaši chválu na projekt OpenCard ale bohužel musím trvat na tom, že tento projekt je selhání a to nejen cenové. Z původního záměru mikroplatební karty zůstalo pouze torzo a to je předražená tramvajenka a průkazka do knihovny plus nepoužitelná parkovací funkce. Doufám, že se mnou souhlasíte, že za miliardu je to prachmálo a trestní stíhání zodpovědných osob je namístě.

Například karta Octopus v HK je plnohodnotná multiuživatelská karta, uživatel si může dobíjet kartu doma přes počítač, je anonymizovaná a může být využitá i v platebním styku (do 1.000 HK$), provozovatel je držitelem bankovní licence HK a provádí denní obraty kolem 130 mil HK$.

Z technického hlediska je karta OpenCard velice primitivní (pouze pár chráněných záznamů v sektorech) a takovýto systém dokáže zprovoznit i malá společnost, není tam naprosto nic technicky převratného, v zásadě se jedná jen o trochu lépe zabezpečenou průkazku v ceně pár halířů (žádná infrastruktura, pouze výdejní místo, rezignace na možnosti RFID a pod.). V zahraničí je běžné možné zakoupit celý systém o lepší funkčnosti (na bázi DESfire) v rozsahu OpenCard za cenu mezi 1-2 mil USD a tam jsou ještě validátory v každém dopravním prostředku.

Co se týče použití NFC karet na mikroplatby (včetně hrazení jízdného) vznikají pod patronací silných hráčů jako je VISA a MasterCard standardní systémy, které vytlačí (někdy bohužel) veškeré podobné systémy díky rozšíření (bude je mít naprosto každý a zadarmo), jediná vyjímka bude, pokud karty budou nabízet více funkcí (viz zmíněná Octopus card) .

Vážený pane Neumane,

dovolte mi, prosím, reagovat na Váš pohled na úlohu bank v projektu opencard. Nechám stranou Vášpohled na korupční jednání, které mi nepřísluší hodnotit, rád bych se všakvyjádřil k Vašim tvrzením stran projektu samotného. 

Opencard má v současné době přes milion aktivníchdržitelů a i přes značnou kritiku je to i v celosvětovém měřítku jedenz velmi dobře fungujících tzv. "městských" kartových systémů. To vše bezjakéhokoliv zapojení bankovní instituce. Naopak příklady, kde podobné projektyspustily banky nebo se na nich podílejí, vykazují celou řadu problémů a úspěšnýmodel nikde ve světě nefunguje. Za všechny jmenujme naprosto tristní možnostkontroly města nad projektem, zbytečně drahé používání karty kvůli bankovnímpoplatkům a nepružnost celého digitálního ekosystému, který je pod kontroloubanky. Je přirozené, že bankovní domy sledují především svůj vlastní zisk, azároveň se soustředí na finanční služby, což rozhodně není oblastelektronického odbavování v dopravě nebo městských službách. Spolupráces bankami na poli městských a dopravních karet zkrátka nefunguje a jejichzapojení do veřejných či městských služeb je tedy proto naprosto nevhodné. 

Úspěšné fungování kartových systémů v městskýchslužbách nebo dopravě není na bankách vůbec závislé. Naopak často vedek negativním důsledkům jako v případě Bratislavy. Slovenská metropolemusí akceptovat tvrdé bankovní podmínky, nemá nad detaily projektu kontrolu apro držitele je užívání karty kvůli bankovním poplatkům dražší. Zatímcov Praze již počet držitelů opencard překročil počet obyvatel města,v Bratislavě má tamní kartu pouze přibližně jedna desetina všech obyvatel (Praha - 1mil. vs. Bratislava 45 tis.).  

  Velmi úspěšně fungují projekty bez bankovních domův Holandsku, Londýně, na Tchajwanu nebo v Hongkongu. Dokonce i LondýnskáOyster již od spolupráce s Barclays rovněž ustoupila, neboť pokus ospolupráci s bankou byl neúspěšný. ... pokračování

Mě z OSSZ napsali, že mám použít od března novou datovou schránku a přiložit vše v XML. Mám mzdy http://www.kop.cz a tam je export hlášení do XML (existují mzdy, které to neumí?, když ne, jaký je problém XML editovat v Poznámkovém bloku?) a to jim pošlu v příloze místo formuláře v PDF. A formulář vznikal tak, že XML mzdy nahrají do čistého formuláře staženého z MPSV. Nějak nechápu, kde je problém, podle mě je to nyní jednoduší, a ano, nechce se mi to podrobně číst.

Pane Pokorný, proč by někdo (byť třeba programátor) měl editovat měsíční výkaz (který sám o sobě je buzerací) v XML v Notepadu? To je normální?

Pokud chce stát buzerovat podnikatele, nechť alespoň buzeraci zjednoduší třeba na jednoduché webové okénko jako má všeobecná zdravotní (neboť stejná měsíční buzerace funguje i u pojištění zdravotního).

To co kritizuji je, že stát poslední dobou provádí - nebojím se napsat, teror občanů za jejich vlastní peníze.

Místo ubývání povinností jich naopak kvantitativně narůstá a u těch existujících se podmínky plnění stále ztěžují.

Vzpomenete si na dobu, kdy dělníci rozbíjeli stroje v přesvědčení, že jim berou práci? Úplně stejně sabotují úředníci IT. Jednak pro svou počítačovou negramotnost, jednak proto, že tuší, že efektivní elektronizace ohrožuje jejich pracovní místa.

Za článek .