Jiná doba. 

Měl snad Dr. Edvard Beneš rozhodovat proti pražským ulicím plných demonstrujících dělníků a občanů? Hrozil násilný převrat.

Lidé nechtěli, aby se vrátil předválečný kapitalismus, krize, nezaměstnanost a častá bída. Praha byla plná fabrik a dělníků. To rozhodlo!

Ostatně, pokud by odboráři z ČKD Sokolovo, ČKD Stalingrad a z Pragovky nepřišli v roce 1989 na Václavské náměstí podpořit Havla, žádný převrat by se ani v roce 1989 nekonal. Připravení milicionáři se museli vrátit zpět.

Dnes z fabrik ČKD Sokolovo a z ČKD Stalingrad nic nezbylo a tak si tady v Praze mohou ouřadové a politici dělat úplně co chtějí.

Zkrátka jiná doba. Pro někoho bohatá, pro někoho bídná.  Nejhorší je, že ta pitomá krize je tu zase a dluhy rostou! Co bude dál, až tahle rozmazlená mládež doroste a bude to muset splácet?

Článku příliš nerozumím - jak mohli neschopní provést velice úspěšný převrat

Z logiky věci to vyplývá - nekomunističtí ministři zahájili nepřipravený vládní převrat s cílem odklonit komunisty od moci. Skončilo to přesně opačně na 40 let.

Píše o tom např. Sudoplatov v knize Special Tasks, kde popisuje obavy Moskvy, že se nepodaří získat moc a popisuje, jak ho poslali spolu s 400 agenty do Prahy. Měl za úkol přinutit Beneše předat moc Gottwaldovi - sám popisuje Beneše jako naprosto zlomeného člověka, který udělá vše co po něm budou chtít.

Navíc spousta pamětníků vzpomíná, že zejména na venkově byla podpora komunistů mnohem menší než v roce 45, takže je opravdu pravděpodobné, že by volby minimálně nevyhráli.

Je otázkou, jak silný by byl pokus o ozbrojený komunistický puč a zda by byl úspěšný - každopádně by historie vypadala jinak.

Tak agenti nemohli dělat vůbec nic, neuměli česky, neuměli ani v Česku najít WC. Ti tady byli zcela s jiným úkolem, než dělat nějaké převraty, jestli tady vůbec byli. A odhadoval bych to tak na 40 maníků.

A co se týče Beneše jako zlomeného člověka, tak stačí se podívat na film, ukazující s Janem Masarykem a Vladimírem Clementisem  při přijetí polského velvyslance, den před 10. březnem. Ta energická gestikulace vůbec na žádnou zlomeninu nevypadá.

Nevěřte všemu, co vám nakuká nějaký agent.

Ale jinak díky, už konečně vím, od koho ta desinformace od těch 400 agentech pochází.

A že o nich nic nevěděl Zoltán Toman, tehdejší šéf československé rozvědky.

Když se v Praze objevil jenom Zorin, Gottwald jenom řekl, ať okamžitě vypadne.

Jsem rád, že mi stačí zopakovat to, co jsem napsal pod blogem pana Havránka.

Ten výzkum veřejného mínění, který nikdo nikdy neviděl, včetně komunistů, sice mohl vypovídat něco o zmenšujících se volebních preferencích por komunisty, ale komunisté si dělali vlastní výzkumy, které jim ukazovaly pravý opak. A těm ti vedoucí komunisté museli věřit, neboť když si tytéž výzkumy dělaly v r. 1946, tak s velkou přesností dokázaly předpovědět volební výsledky.

   O rozdílu mezi podporou komunistů a těch ostatních ukazují také ty únorové manifestace a demonstrace. Jestliže komunisté dokázaly zmobilizovat jeden milion, tak nekomunisté pouze deset tisíc.

Takže nelze hovořit o tom, že by snad motivem komunistů k provedení únorového převratu mohla být snižující podpora voličů. Ona se sice mohla snižovat, ale jak už jsem uvedl, tak vedeni partaje mělo jiné informace, kterým mohlo důvěřovat.

Motiv k tomu, aby ten převrat proběhl právě 25. února, musíte hledat zcela někde jinde. Klíč je v údalostech na Blízském Východě.

A Jan Masaryk měl trochu jiné priority, než zachraňovat buržoazní demokraty a demokracii, měl hobby, Židy (to je jeho autentický výrok).

dukazem snizujici se podpory komunistu bylo jejich chovani. proc by si nemeli nechat potvrdit legitimitu ve volbach? Jediny duvod zruseni voleb byl, ze se bali vysledku