Jak netradiční spiknutí megakorporací a levice zmanipulovalo US prezidentské volby

Historie je plná zajímavých příběhů kdy často pachatelé v naivitě prozradí, jak zločin plánovali a připravovali. Podobný ale bohužel aktuální a autentický příběh přinesl americký časopis Time.

V článku nazvaném „Tajná historie stínové kampaně, která zachránila volby v roce 2020“ popisuje konspirační okolnosti kolem amerických prezidentských voleb roku 2020.

Autorka článku doslova píše: „Trump měl pravdu… opravdu se zde odehrávala konspirace v pozadí….byla výsledkem neformální aliance mezi levicovými aktivisty a titány businessu…“

A dále pokračuje popisem, jak se odbory, zaměstnanecké i levicové organizace spojily k aktivitám směřujícím k zamezení výhry Donalda Trumpa v prezidentských volbách roku 2020. Tyto aktivity mimo jiné donutily jednotlivé státy unie, aby změnily své volební systémy ve prospěch demokratických voličů a dotlačily sociální sítě k mazání příspěvků ve prospěch Donalda Trumpa s odůvodněním, že jsou konspirativní či provokují násilí. Po volebním dni také úspěšně blokovaly jakýkoliv pokus republikánů nechat vyšetřit podezřelé aktivity či volební podvody: „každý pokus o zásah do oficiálních výsledků byl odražen“ píše se v článku.

Časopis Time pak poměrně přesně ve zkratce popisuje, co se dělo v pozadí prezidentských voleb: „velmi dobře financovaná konspirační skupina složená z mocných lidí z různých oblastí průmyslu a různých ideologií spolupracovala v pozadí na ovlivnění veřejného mínění, měnila pravidla a zákony, řídila média a jejich pokrytí a kontrolovala tok informací.“ Zdá se to čtenáři jako fantastická konspirace, která by stála za zablokování jejího šiřitele na všech sociálních sítích? Časopis Time ihned k tomu dodává: „ONI NEMANIPULOVALI S VOLBAMI, ONI JE POSILOVALI.“

Autorka článku Time si pravděpodobně vůbec neuvědomuje dosah toho, co napsala, článek je napsán s neskrývanou pýchou na tuto konspiraci. Nicméně lze konstatovat, že přesně tak se americké prezidentské volby v zemi, která je pro nás stále ještě synonymem Demokracie, odehrály.

Odhlédněme nyní od samotné osoby exprezidenta Donalda Trumpa a zkusme zhodnotit průběh voleb nezaujatě. Více než 90% médií včetně všech nejdůležitějších sociálních sítí a všech technologických gigantů jako jsou firmy Facebook, Apple, Google či Amazon nepokrytě stranily Demokratickému kandidátovi Bidenovi. Proti Trumpovi byl například i téměř celý Wall Street (není tedy divu , že převážná část současné Bidenovi administrativy tvoří lidé placení právě Wall Streetem či fondy rizikového kapitálu).

Co se týče údajných volebních podvodů, tak kritici zejména ze strany republikánů opravdu nechytili žádného pachatele přímo za rukáv, ale poukazovali právě na podezřelé okolnosti, které volby zpochybňují a měly by být nezávisle prošetřeny: např., že mnoho států USA změnilo pár měsíců před volbami pravidla voleb, a to především ve prospěch tzv. korespondenčního hlasování, kde ovšem nebyly nastaveny odpovídající bezpečnostní procedury. Některé jejich připomínky byly vážné a v našich podmínkách by vedly ke zrušení byť i komunálních voleb. A tím extrémním společným tlakem skupin v pozadí, který popisuje Time, se podařilo to, že v podstatě ani jedno podezření nebylo soudem projednáno. Ano, v rozporu s tvrzením v médiích soudy v USA nevyvrátily žádné podezření, ale většinou se odmítly skutkovou podstatou z různých důvodů zabývat, což do budoucnosti vidím jako velký problém. Pokud by totiž soudy bez jakýchkoliv pochybností námitky republikánů či Donalda Trumpa vyvrátily, značně by to uklidnilo situaci. To se ovšem nestalo a americkou i světovou demokracii to bude zřejmě pronásledovat minimálně celé další čtyři roky.

Nechme ale hodnocení bezpečnosti a zajištění amerických prezidentských voleb roku 2021 na budoucnosti a vraťme se k článku časopisu Time.

Z něho totiž vyplývá mnohem důležitější závěr – došlo opravdu k nečekanému spojenectví mezi levicí (zejména tou radikální - tzv. progresivní) a giganty americké ekonomiky, a to zejména těch z technologické oblasti (internet) a z finančního sektoru. Toto spojení je totiž sociologicky zajímavé ale i varující.

Jedná se v prvé řadě o komplot v podstatě neproduktivních oblastí společnosti proti těm produktivním, což se odráží i na rozložení voličů v prezidentských volbách. Totiž jak progresivní levicové skupiny, tak i internetové firmy či finanční sektor se věnují činnostem, které nevytváří přímo hodnoty ve formě zboží, ale patří mezi oblasti služeb (nic neprodukují).

Oproti tomu voličská základna právě Donalda Trumpa patří mezi sektory přímo produkující, často nazývaných jako „stará ekonomika“. Je opravdu tedy možno říci, že dělící čára v amerických prezidentských volbách se táhla na jedné straně mezi chudnoucí střední třídou a venkovským obyvatelstvem (kteří žijí a závisí na produktivních výrobních činnostech) a levicí plus ekonomickými elitami z oblasti finančnictví a technologií na straně druhé. Zde je třeba vidět ten hlavní rozpor který jen tak nezmizí a pokud můžu soudit dle kroků nového prezidenta, bude se nadále prohlubovat.

Právě ta spolupráce mezi levicí a megakorporacemi umožnila zákulisní manipulace s volbami, tak jak popisuje časopis Time. Autorka a zřejmě i redakce Time opravdu nevnímá ty konspirativní manipulace jako něco závadného, jde přece o vyšší dobro. A zde je kámen úrazu, pravidlo „účel světí prostředky“ využívali nejenom jezuité ale i komunistický režim který moc dobře známe. A bohužel toto pravidlo vždy v historii vedlo nakonec k nějaké formě nedemokratického zřízení.

Spolupráce progresivní levice a technologických gigantů pokračuje i po volbách, jak je vidět na masové cenzuře a blokování či mazání všech hlasitých podporovatelů Donalda Trumpa ale i velké části konzervativních intelektuálů či pravicových organizací. Jako by tito extrémně bohaté korporace chtěli říci: „nechte nás vydělávat prachy a mi vám pomůžeme zbavit se pravicové politické konkurence“.

Proč je tomu tak? Neuvědomují si majitelé či manažeři těchto firem, že levice poté, co jim zlikvidují konkurenci na pravé straně politického spektra půjdou i po nich? Nebo se domnívají, že když se k progresivnímu socialismu přidají hned v počátcích, přežijí, a ještě na tom dokážou mohutně vydělat?

Těžko říci, pravdou můžou být všechny varianty. Zaměstnanci i manažeři těchto technologických gigantů jsou většinou sami příznivci progresivní levicové ideologie a často sami tlačí majitele těchto korporací k tzv. Cancel culture, tedy k diskriminaci všech těch, kteří smýšlejí jinak.

Na druhé straně, každý, kdo kdy pracoval v nějaké gigantické nadnárodní korporaci dneška ví, že struktura se velice podobá struktuře tzv. reálného socialismu. Většinou již neexistuje nějaký jasný majitel v podobě jedné osoby, ale vlastnictví je kolektivně rozprostřeno mezi nejrůznější fondy, často i státní a o managementu rozhoduje nikoliv manažerské či technické kvality ale obratnost ve vyjednávání a schopnost získat si spojence. U těchto velkých korporací již není business model primárně zaměřen na inovace ale na udržení co největšího tržního podílu a zamezení jakékoliv konkurence včetně napojení na vládní aparát pomocí sponzorovaných či přímo placených politiků, kteří následně ohýbají zákony právě ve prospěch těchto gigakorporací.

Následně tak vzniká v podstatě politický režim „korporativní socialismus“, který se od „reálného socialismu“ liší pouze tím, že faktickou moc nemá jedna, většinou komunistická strana, ale právě protagonisté nasazení velkými korporacemi.

A bohužel pro nás, právě takový politický systém se právě etabluje v USA.